|
|
Aplikace nanobublin ozónu v intenzivní akvakultuře
KONONOV, Maksim
Cílem této bakalářské práce bylo testování účinků různých koncentrací nanobublin ozonu (O3NB), jakožto nové perspektivní metody dezinfekce vody v akvakultuře, na ranou ontogenezi (embryonální a larvální periodu) pstruha duhového (Oncorchynchus mykiss) při odchovu v líhni s rybničním (přirozeně organicky zatíženým) zdrojem vody. Během této práce byly realizovány dva experimenty s různými koncentracemi O3NB od 192 +- 40 do 610 +- 122 mV ORP (skupina 1: 192 40, 2: 277 +- 104, 3: 392 +- 134 a 4: 610 +- 122 mV) v kombinaci se dvěma rozdílnými ošetřeními ryb během odchovu (s/bez odstraňování neoplozených jiker a uhynulých jedinců). Během prvního experimentu (N, skupiny 1-4 N) nebyly neoplozené jikry a uhynulí jedinci odstraňováni, na rozdíl od druhého experimentu (S, skupiny 1-4 S). Testovaní výše uvedených skupin (tj. 1-4 N / S) bylo prováděno ve čtyřech opakováních (akvária A, B, C, D). Míra líhnutí byla vyšší ve všech testovaných skupinách experimentu S. Nejvyšší míra líhnutí (přibližně 75 %) byla pozorována ve skupinách 1S, 2S a 3S (tj. ORP 192 +- 40 až 392 +- 134 mV ORP). Míra mortality ryb byla výrazně vyšší zejména ve všech skupinách experimentu N. Nejvyšší míra mortality ryb (vyšší než 75 %) byla pozorována ve skupinách 3N a 4N/S (tj. ORP 392 +- 134 až 610 +- 122 mV). Při vylíhnutí objem žloutkového váčku ryb negativně koreloval se zvyšující se koncentrací O3NB během obou experimentů. Žloutkový váček (tj. zásobu energie) rychleji plně resorbovaly ryby chované ve skupinách s nižšími O3NB koncentracemi v porovnání s nejvyšším O3NB ošetřením, kdy resorbce byla výrazně pomalejší. Celková délka těla ryb byla signifikantně ovlivňována O3NB koncentrací během obou experimentů. Nejpomalejší růst ryb byl zaznamenán ve skupině s nejvyšší O3NB koncentrací (ORP 610 +- 122 mV) v porovnání ostatními skupinami (ORP 192 +- 40 až 392 +- 134 mV). Výsledky mikrobiologických analýz prokázaly snižující se množství mikroorganismů ve vodě se zvyšující se koncentrací O3NB. Na základě výsledků této studie lze O3NB koncentrace v rozmezí ORP 192 +- 40 až 392 +- 134 mV, a to nejlépe v kombinaci s ošetřením S, doporučit pro odchov raných stádií (embryí a larev) pstruha duhového. S ohledem na nedostatek dostupných informací o účincích O3NB v akvakultuře je potřeba výzkum testující tuto perspektivní technologii.
|
|
|
Stav komerčních akvaponických farem v České republice
VONDRUŠKA, Vojtěch
Cílem této práce bylo vypracování literární rešerše zaměřené na problematiku komerčních akvaponických systému a na analýzu komerčních akvaponických systémů na území České republiky. V druhé části práce byly vytipovány a detailně popsány nedostatky komerčního akvaponického systému v Řisutech. Ve spolupráci s firmou Aerolux s.r.o. byl jeden z těchto systému přestavěn, optimalizován a experimentálně porovnán s jedním z původních systémů.
|
|
|
Výhody a další perspektivy využití smíšené obsádky pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) a mníka jednovousého (Lota lota) v podmínkách intenzivní akvakultury
PROFANT, Vít
Tato diplomová práce byla zaměřena na chov pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) v kombinaci s mníkem jednovousým (Lota lota) v Recirkulačním Akvakulturním Systému (RAS). Porovnávány byly produkční růstové ukazatele, množství nashromážděných nerozpuštěných látek a jejich chemická analýza. U mníků jednovousých byly navíc mezi experimentálními skupinami porovnávány indexy, biochemická analýza a oxidativní stres. Testovány byly tři skupiny ve třech opakováních. První experimentální skupina (70/30) obsahovala 70 ks pstruha a 30 ks mníka, ve druhé skupině (85/15) bylo 85 ks pstruha a 15 ks mníka a v poslední třetí skupině (100/0) bylo 100 ks pstruha a 0 ks mníka. Experiment trval 77 dní a kontrolní přelovení a převážení, včetně odběru nashromážděných nerozpuštěných látek probíhalo ve 21., 42., 63., a 77. dni, kdy byl experiment ukončen. Na začátku a na konci experimentu byla měřena u obou druhů celková délka (TL), standardní délka (SL) a hmotnost (W). Průměrná teplota vody byla 17, 91 ? 0,48 °C a světelná perioda byla 12L:12D, s průměrnou intenzitou světla 150 luxů. U pstruhů duhových nebyla zaznamenána téměř žádná mortalita, ale u mníků jednovousých byla mortalita 10 % ve skupině 70/30 a 24,4 % ve skupině 85/15. SGR u pstruha duhového bylo signifikantně nejvyšší ve skupině 70/30 v I. a II. období experimentu. U hodnoty FCR došlo ve IV. období ke snížení o 0,2 ve skupině 70/30 v porovnání se skupinu 100/0, ale nebyl zde statistický rozdíl. Za základě dat z tohoto experimentu o biomase a kusových hmotnostech, pstruh duhový jednoznačně přerostl mníka jednovousého napříč všemi obdobími. Stejný výsledek byl viděn u TL, SL, W a FK. Ve skupině 70/30 bylo statisticky významně sníženo absolutní množství nashromážděných nerozpuštěných látek za jeden den na konci III. a IV. období experimentu. Stejný výsledek je také u relativního množství nerozpuštěných látek ve vztahu k použité krmné dávce. Dle chemické analýzy nashromážděných nerozpuštěných látek došlo k signifikantnímu snížení absolutního množství sušiny a organické sušiny na konci IV. experimentálním období. Snížení absolutního množství fosforu a zlepšení jeho retence na základě relativního množství celkového fosforu v nerozpuštěných látkách s ohledem na množství krmiva bylo potvrzeno na konci III. a IV. období ve skupině 70/30. 91 U mníků jednovousých byly signifikantní rozdíly mezi skupinami 70/30 a 85/15 u spleenosomatického indexu, oxidativního stresu ve střevu a hodnoty fosforu v krevní plazmě. Tyto hodnoty byly vyšší u mníků jednovousých ve skupině 70/30, což poukazuje na to, že jedinci mníků jednovousých v této skupině byli více limitováni zdrojem potravy. Dle zmíněných výsledků skupina 70/30 vycházela jako nejvýhodnější v porovnání s ostatními testovanými skupinami s ohledem na množství nerozpuštěných látek a retence živin. Na druhé straně z hlediska welfare a fyziologického stavu mníka jednovousého byla lépe hodnocena skupina 85/15 v porovnání se skupinou 70/30. Obecně mníka jednovousého v rámci tohoto testování můžeme považovat za nový potenciální druh s cílem více diverzifikovat sladkovodní akvakulturu.
|
|
|
Potrava vydry říční (Lutra lutra) v závisloti na vysazení potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) a lipana podhorního (Thymallus thymallus)
Lyach, Roman ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Poledník, Lukáš (oponent)
Cílem této studie bylo vyčíslit predační tlak ze strany vydry na vysazované pstruhy a lipany. Práce zkoumala složení potravy vydry říční (Lutra lutra) na potoce Chotýšanka (střední Čechy) za zimní období (90 dní). Jako metodu jsme zvolili sběr trusu vydry na stanovené lokalitě a jeho následnou analýzu. Vysazování ryb probíhalo převážně ve druhé polovině roku 2005. V tomto roce proběhlo vysazení 5000 ks potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) o velikosti cca 10 cm, 480 ks pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) o velikost cca 30 cm a 600 ks lipana podhorního (Thymallus thymallus) o velikosti cca 10 cm. Sběr trusových hrudek proběhl v zimě 2005/2006. V potravě vydry říční bylo identifikováno celkem 1531 ryb. Ryby tvořily hlavní složku potravy vydry na této lokalitě (téměř 85 %). Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Největší podíl potravy tvořily rybářsky nevýznamné druhy ryb, především hrouzek obecný (Gobio gobio). Další významné druhy ryb v potravě byly jelec tloušť (Squalius cephalus), kapr obecný (Cyprinus carpio), okoun říční (Perca fluviatilis), pstruh obecný a pstruh duhový. Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Pstruzi obecní tvořili 1,80 % hmotnosti zkonzumované kořisti, pstruzi duhoví pak 10,90 % hmotnosti....
|
|
|
Vliv původu a strategie chovu lososovitých ryb na dosahované produkční parametry
Kudláček, Josef
Mezi základní faktory ovlivňující úspěšnost chovu lososovitých ryb patří výběr vhodného genetického materiálu a správné zvolení strategie chovu. Práce je zaměřena na srovnání několika populací pstruha duhového s odlišným původem a strategií chovu. V práci byla použita data ze zpráv o činnosti šlechtění Rybářského sdružení České republiky a dále z diplomových prací zabývajících se danou problematikou. Hlavními kritérii pro hodnocení byla intenzita rychlosti růstu, přežití a výtěžnost. V první části byla zpracována data z několikaletého sledování pstruhařství Annín, kde byl sledován vliv umělé selekce na produkční ukazatele u linie pstruha duhového Pd75. Z výsledků vyplývá, že selektovaná populace dosahuje průměrného selekčního zisku 8,64 %. Ve druhé části byla zpracována data z pětiletého sledování, které probíhalo na pstruhařství Velká Losenice. Zde byly vzájemně porovnány dvě populace pstruha duhového (PdMar93 a PdM). Z výsledků vyplývá, že PdMar93 vykazovala lepší růst a v průměru o 4 % vyšší výtěžnost. Ve třetí části jsme se zaměřili na srovnání různých strategií chovů v České republice. Výsledky srovnávání poukazují na významný vliv vhodně zvoleného krmiva v rámci daného chovu a jeho klimatických podmínek. V některých případech byl zjištěn významný vliv zvoleného druhu chované ryby, kdy nejlepších výsledků dosáhli kříženci sivenů oproti pstruhu duhovému. Závěrem lze říci, že vhodně zvolený genetický materiál a strategie chovu můžou významně ovlivnit produkční parametry chovaných ryb, a tím také ekonomiku chovu.
|
|
|
Vliv původu a podmínek chovu lososovitých ryb na jejich nutriční hodnotu
Urban, Michal
Předmětem této bakalářské práce je posouzení vlivu vybraných faktorů na nutriční a exteriérové ukazatele u lososovitých ryb. Mezi hodnocené faktory patří vliv prostře-dí, systém chovu, výživa a původ ryb. Vliv faktorů na nutriční hodnotu jsem vyhodnotil na základě literatury. Teoretické poznatky jsem doplnil daty z pokusu, který byl realizován na podzim roku 2017 na farmě Bušanovice. Jednalo se o krmný test, kdy bylo několika skupinám ryb podáváno experimentální krmivo s přídavkem minerálního doplňku s označením Klinoliptolit a provedeno porovnání se dvěma importovanými komerčně vyráběnými krmnými směsmi. V rámci vypracování této práce jsem se podílel na odběru a analýze vzorků ryb. Z výsledků chemických analýz a naměřených hmotnostních a délkových parametrů jsem poté vyhodnotil rozdíly mezi skupinami ryb krmenými odlišným krmivem.
|
|
|
Vliv původu a strategie chovu na nutriční hodnotu produkovaných lososovitých ryb.
Trybulovský, Filip
Ve své práci jsem se zabýval vlivem původu a strategií chovu produkovaných lososovitých ryb na nutriční hodnotu svaloviny. Jednalo se o pstruha duhového, sivena amerického a mezidruhového hybrida, tzv. sivena „alsaského“ (kříženec Salvelinus alpinus × S. fontinalis). Byly provedeny dva krmné testy. Oba testy byly realizovány v experimentálním recirkulačním systému Oddělení rybářství a hydrobiologie MENDELU v Brně. U ryb se měřily jejich délkohmotnostní ukazatele, ze kterých byly následně vypočítány jednotlivé indexy, produkční a kondiční parametry. Dále byla u ryb stanovena výtěžnost a viscerosomatický index. Pro zhodnocení nutriční hodnoty byl zjištěn obsah tuku, bílkovin a sušiny ve svalovině ryb. V prvním testu se dále zkoumal vliv sníženého nasycení kyslíku (pod 70 %) oproti normálnímu nasycení kyslíkem (kolem 100 %). V Testu č. 1 bylo použito krmivo Biomar Efico Enviro 920, Focus Plus s přídavkem imunostimulantů a Advance s větším zastoupením rostlinných komponentů. U těchto krmiv nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly na produkční a kondiční parametry, délkohmotnostní ukazatele a výtěžnost. Největší podíl obsahu tuku ve svalovině (7,66 %) byl u krmiva Focus Plus. Obsah sušiny a bílkovin ve svalovině byl podobný. Největší vliv sníženého O2 byl vidět u obsahu tuku ve svalovině. U krmiva Efico Enviro 920 to bylo na statisticky významné úrovni (p=0,03, resp. 0,042). Hodnoty výtěžnosti byly vyšší u ryb při sníženém nasycení kyslíkem. To mohlo být zapříčiněno tím, že ryby při sníženém O2 nepřijímaly tolik krmiva a neměly tolik vnitřnostního tuku. V Testu č.2 byl zaznamenán největší rozdíl v procentuálním přírůstku ryb, nejvyššího přírůstku dosáhl pstruh duhový ve Var. 1 (238,8 %), nejnižšího přírůstku dosáhl siven americký ve Var. 4 (122,43 %). U produkčních a délkohmotnostních parametrů nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly. Největší výtěžnost byla zaznamenána u sivena alsaského (88,47%) ve Var. 5.
|
|
|
Hodnocení produkční účinnosti krmiv v chovu lososovitých ryb
Arežina, Slaven
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou výživy a hodnocení produkčních parametrů lososovitých druhů ryb, přesněji pstruha duhového. V praktické části jsem se zabýval porovnáním růstu ryb od 50 g do tržní hmotnosti a sledováním růstu ryb od 125 g do tržní hmotnosti. V obou výzkumech bylo jako krmivo používáno Aller gold 3 mm, Aller gold 4,5 mm a Coppens ultra 4,5 mm. V prvním testu ryby byly krmeny v průměru 180 dní do tržní hmotnosti 268,14 g, v druhém testu v průměru 108 dní do tržní hmotnosti 342,72 g. Dále na těchto sledovaných rybách byly provedeny dílčí vyhodnocení jednotlivých období, konkrétně zjištění hodnoty krmných koeficientů FCR, specifické rychlosti růstu SGR, přežití ryb za jednotlivá období, kumulativní přežití ryb, relativní přírůstek ryb za sledované období a vzájemný poměr FCR/SGR. Systém, ve kterém byly ryby chovány, byl průtočný. Součástí práce bylo podrovnání údajů vycházejících z využitého SW a vypočítaných z provozní evidence. Ve výsledku se hodnoty vyhodnocené softwarem lišily od naměřených hodnot, a to hlavně proto, že software vyhodnocoval hodnoty pro všechny nádrže a pouze za celou dobu chovu ze vstupních a konečných dat, kdežto já jsem vyhodnocoval hodnoty pouze pro jednotlivé nádrže a v jednotlivých etapách chovu, které zohledňují zásahy do obsádky nádrží. Proto se všechny hodnoty krmných koeficientů FCR a procenta přežití liší podle způsobu vyhodnocení. Odchylky jsou v prvním testu znatelné, program „KASA“ vyhodnotil FCR v průměru 1,31 a moje hodnota byla 0,93; procenta přežití program vyhodnotil v průměru 63,82 % a můj výsledek byl 88,41 %. V druhém testu se výsledky opět lišily, a to ze stejného důvodu. Software vyhodnotil FCR v průměru 0,97 a můj průměrný výsledek byl 0,94; procenta přežití u druhého testu vyhodnotil program na 102,61 % a můj výsledek byl 97,05 %. Pří porovnání produkčních parametrů dvou hmotnostních kategorií při nasazení, byly příznivější výsledky dosaženy při nasazení ryb o průměrné hmotnosti 125 g.
|
|
|
Vliv přírodních extraktů na senzorické vlastnosti a prodloužení skladovatelnosti masa pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss)
TUNYS, Ondřej
Tato bakalářská práce hodnotí účinky přírodního rozmarýnového extraktu "Inolens 4" na mikrobiologickou kvalitu, senzorické atributy, změnu zbarvení a oxidativní působení u filet pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss). Hodnocení je vyjádřeno ve srovnání s kontrolním vzorkem (bez aditiva). Jednotlivé analýzy probíhaly v různé dny (0, 3, 6, 10 a 14 dnů). Mikrobiologická analýza vykazovala v jednotlivých dnech (0., 6., 8. a 10.) hodnoty v rozmezí 1,93 - 2,25; 5,10 - 5,27; 5,12 - 5,80 a 6,34 - 7,66 log CFU*g-1. K překročení přípustné hranice ke konzumaci sladkovodních ryb (7 log CFU*g-1) došlo 10. den pouze u kontroly. Naopak Inolens 0,5 dosáhl nejlepšího výsledku. Také senzorické analýzy ukázaly, že Inolens 0,5 dosáhl nejlepších výsledků ve všech smyslových atributech (vůně, chuť, pachuť, konzistence) u vařené ryby. Též analýza TBARS vyhodnocující oxidaci lipidů dokázala, že aplikace extraktu "Inolens 4" měla pozitivní účinek, což vedlo k inhibici oxidačních procesů ve svalovině. Celkově tedy veškeré výsledky tohoto zkoumání prokázaly, že přírodní extrakt "Inolens 4" má antioxidační účinky prodlužující skladovatelnost masa pstruha duhového při vhodném skladování (zavakuování a zchlazení při 4 +- 1 °C) až na 10 dní a má mírný vliv na zlepšení senzorických vlastností.
|
|
|
Potrava vydry říční (Lutra lutra) v závisloti na vysazení potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) a lipana podhorního (Thymallus thymallus)
Lyach, Roman ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Poledník, Lukáš (oponent)
Cílem této studie bylo vyčíslit predační tlak ze strany vydry na vysazované pstruhy a lipany. Práce zkoumala složení potravy vydry říční (Lutra lutra) na potoce Chotýšanka (střední Čechy) za zimní období (90 dní). Jako metodu jsme zvolili sběr trusu vydry na stanovené lokalitě a jeho následnou analýzu. Vysazování ryb probíhalo převážně ve druhé polovině roku 2005. V tomto roce proběhlo vysazení 5000 ks potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) o velikosti cca 10 cm, 480 ks pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) o velikost cca 30 cm a 600 ks lipana podhorního (Thymallus thymallus) o velikosti cca 10 cm. Sběr trusových hrudek proběhl v zimě 2005/2006. V potravě vydry říční bylo identifikováno celkem 1531 ryb. Ryby tvořily hlavní složku potravy vydry na této lokalitě (téměř 85 %). Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Největší podíl potravy tvořily rybářsky nevýznamné druhy ryb, především hrouzek obecný (Gobio gobio). Další významné druhy ryb v potravě byly jelec tloušť (Squalius cephalus), kapr obecný (Cyprinus carpio), okoun říční (Perca fluviatilis), pstruh obecný a pstruh duhový. Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Pstruzi obecní tvořili 1,80 % hmotnosti zkonzumované kořisti, pstruzi duhoví pak 10,90 % hmotnosti....
|
host ::
RSS.